Profesní životopis

Jméno:

MUDr. Antonín Kaprál

Narozen:

30.3. 1957 v Praze

Vzdělání:	FVL UK v Praze, všeobecné lékařství - promoce v roce 1984
	Atestace v oboru gynekologie a porodnictví I. stupně - 1989
	Atestace v oboru gynekologie a porodnictví II. stupně - 1997

Zaměstnání:	1984-85 základní vojenská služba
	1985-86 devět měsíců sec. lékař na AR klinice v P-5 Motole
	1986-96 sec. lékař na gyn.-porod. oddělení v P-5 Motol se zaměřením na UZ diagnostiku a infertilitu
	1994-96 částečný úvazek v privátní gynekologické praxi GEST se zaměřením na léčbu sterility
	1996-99 sec. lékař na gyn.-porod. oddělení NsP v Mělníku
	1999-9/2001 sec. lékař na Gynekologicko-porodní klinice VFN v Praze 2
	10/2001-8/2004 odborný asistent na Gynekologicko-porodní klinice 1.LF UK v Praze 2 se zaměřením na klimakterickou medicínu, asistovanou reprodukci a laparoskopickou operativu
	9/2004- 6/2010 primář gyn.-porod. oddělení v nemocnici Kolín + částečný úvazek jako asistent na výše uvedené klinice

V současné době:

Gynekologická ordinace " MUDr. Antonín Kaprál s.r.o."

Členství v odborných organizacích :

Česká gynekologická a porodnická společnost

Odborné články

Zhoubný nádor děložního hrdla a současné možnosti prevence a léčby

Za rok na světě onemocní 400 000 žen, v Evropě 50 000. V České republice je každoročně zjištěno více než 1000 nových onemocnění, 400 žen na ně umírá. Postiženy jsou především ženy mezi 30 až 50 lety, někdy i mladší.

Rizikové faktory:

Za hlavní rizikový faktor vzniku onemocnění považujeme infekci rizikovým typem humánního papilomaviru (HPV), která souvisí se sexuálním chováním ženy ( počet sexuálních partnerů, časný začátek pohlavního života, rizikový partner, časný věk prvního těhotenství). K dalším rizikovým faktorům patří sexuálně přenosná onemocnění, kouření a poruchy imunity z jakékoli příčiny včetně HIV.

Příznaky onemocnění:

V počátečních stádiích nemusí být žádné, může se objevit bolest v malé pánvi, nepravidelné krvácení například po pohlavním styku, někdy může mít žena vodnatý či načervenalý výtok.

Vyhledávání počátečních stádií (screening):

pravidelné preventivní prohlídky obvykle 1x ročně, při kterých se provádí kolposkopie(zkoumání povrchu děložního čípku pod k tomu uzpůsobeným mikroskopem) a cytologie (odebere se na sklíčko vrstva povrchových buněk a odešle se do speciální laboratoře na vyšetření) , eventuelně i k průkazu přítomnosti rizikového typu HPV viru.Screeningová vyšetření obvykle provádí ambulantní gynekolog

Diagnóza:

Diagnózu určí histopatolog z kyretáže děložního hrdla , bioptického vzorku nebo z vyťatého konusu děložního hrdla . Tyto výkony se již provádějí v nemocničním zařízení

Určení stadia onemocnění:

Doplňujícími vyšetřeními ( ultrazvuk, rentgen plic, počítačová tomografie, magnetické rezonance, vyšetření zažívacího a močového systému popřípadě další) lze zjistit stádium onemocnění(1-4) a dle toho zahájit léčbu.

Léčba:

Operační léčba je možná jen v časném stádiu onemocnění. V nejranější fázi někdy stačí konizace čípku nebo odstranění dělohy , většinou bývá rozsah výkonu větší, především je třeba odstranit spádové lymfatické uzliny. U vyšších stadií se používá ozáření, a to jak místně-pochvou, tak přes břišní stěnu. Chemoterapie se používá méně.

Prognóza:

Prognóza pětiletého přežití je u prvního stadia vysoká, u stadia čtvrtého pouze 5-10 %.

Nové možnosti prevence:

V posledních letech se objevila možnost vakcinace proti nejčastějším rizikovým typům papilomaviru a tím podstatně (až o 70%)riziko vzniku obávané rakoviny významně snížit. Vakcína se podává ve 3 dávkách v průběhu cca 6 měsíců, doporučuje se ženám do 45 let, v ideálním případě dívkám těsně před počátkem zahájení pohlavního života. Očkování proti rakovině je jedním ze zázraků moderní medicíny, je dobré se ve správnou chvíli zamyslet nad tím, co můžeme do budoucna poskytnout svým dospívajícím dětem.